Články podle štítků

22. 5. 2016

Recenze: Velké kouzlo

Ahoj :) Asi mi to neuvěříte, ale konečně jsem dočetla knihu... Po měsíci a půl :O Zdá se to být jako celá věčnost, ale z pohledu studenta v plném nasazení je to dobrý PR (překlad pro nesportovce: personal record :D)... Ale abych se nezdržovala zbytečným obkecáváním toho, proč jsem nemohla, vrhneme se na tuhle krásku :D

V prvé řadě se podívejme na obálku. Není dokonalá? <3 Ty barvy, ta jednoduchost celkové kompozice ... Malý umělec, který se ve mne skrývá, se při každém pohledu na ni zaraduje (zní to divně, ale prostě to tak je) :D


Obrázek pochází v webu kosmas.cz


Anotace
Je jedno, jestli chcete napsat knihu, dělat umění, jít za svým dávným životním snem nebo jen prosytit svůj každodenní život uvědomělostí a vášní, VELKÉ KOUZLO, které pocítíte v okamžiku, kdy objevíte svůj vnitřní poklad, vám otevře dveře do světa zázraků a radosti.

Elizabeth Gilbertová, autorka bestselleru Jíst, meditovat, milovat, ve své nové knize sdílí se čtenáři svůj jedinečný pohled na kreativitu. S úžasnou empatií a bezbřehou velkorysostí nám dává nahlédnout do tajemného světa inspirace. Vybízí nás, abychom přijali svou přirozenou zvídavost a odložili zbytečné obavy. Na názorných příkladech ukazuje, jak uchopit vše, co milujeme, a jak naopak čelit tomu, čeho se nejvíce bojíme. Ze všech úhlů pohledu se zabývá postoji, zvyky a návyky, které potřebuje každý, kdo chce žít co možná nejtvořivější život. Suverénně balancuje mezi oduševnělým duchovnem a optimistickým pragmatismem a povzbuzuje nás k odhalení "cenných klenotů", které jsou ukryty uvnitř každého z nás.

Můj názor
První momenty po dočtení jsem oněmněle hleděla do prázdna. Dokázala jsem pochopit jeden z největších paradoxů, se kterými jsem se setkala.  Kreativita je posvátná a není posvátná. Na tom, co tvoříme, enormně záleží a přitom nezáleží ani za mák. Lopotíme se v samotě a dělají nám společnost duchové. Jsme vyděšení a jsme odvážní. Umění je zdrcující povinnost a úžasné privilegium... 
Nejen toto dokáže vyrazit dech. Elizabethin styl psaní opravdu odpovídá popisu v anotaci - je to, jako by seděla vedle vás v parku nejlepší kamarádka s kafem v ruce a našeptávala pouze vám tajemství Velkého kouzla. Vypráví jej s humorem jí vlastní, skrze příběhy, které buď zažila nebo slyšela od svých blízkých přátel. <3
Nejlepší na tom všem je, že vás po celou dobu pozoruje a při prvním zívnutí řekne: "Hele, pokud nemáš už sílu nebo čas, tak s tím počkám do zítřka. Klidně mi za, až budeš připraven(á)!" ... Kapitoly jsou totiž členěné do krátkých úseků, takže nemusíte mít strach, že mezi čekáním na autobusové zastávce a odpoledním čajem vám neunikne niť. :) 
A má nejoblíbenější část? Když vypráví příběh o bratrovi svého kamaráda, který šel na maškarní bál s aristokraty... Ale ten už vám nepovím :D Přišli by jste totiž o překvapení :D

Gabča :*

Žádné komentáře:

Okomentovat