Články podle štítků

8. 5. 2016

Life of Gabi #1 (Utubering, Fantom Opery, RunCzech)

Ahoj :D Poslední dobou jsem byla očarována Velkým kouzlem od Elizabeth Gilbertové a nevím, jak se z jeho moci vymanit (zn. Pomoc, mám čtecí blok) :D Takže (opět) píšu něco netradičního :) Za poslední 3 dny jsem toho zažila víc, než pomalu za celý měsíc a chtěla bych se o to s vámi podělit :))

Pátek 6. Května; Brno ... Praha
Po několikaletém čekání se mi zrealizoval můj sen - setkat se s youtuberkami, které sleduju už pomalu od začátku prváku (děkuju Baru, bez tebe bych Youtube ani neznala :*) na Utuberingu. Řeknu vám pravdu, myslela jsem si, že si povedu lépe - místo třesu, rozpačitosti a na závěr i spáleného ramene jsem očekávala plné nasazení a uvolněnou konverzaci... Ale aby jste se orientovali, přiložím pár fotek s komentářem :D 

 Nejprve jsem si to nakráčela (respektive po jednom závodu aut v Xbox sekci) za holkama z A Cup of Style - Nikol a Luckou <3 (jo, a to uprostřed je malinký hobitek po 5 hodinách spánku alias já :D)...
Holky jsem začala sledovat na základě soutěže, kterou pořádaly před několika lety. Barča se do ní totiž přihlásila a potřebovala fotografa (bohužel nevyhrála, ale slušelo ji to :) :D ).
Asi na mne viděly, jak jsem byla v šoku, ale zvládly mne bravurně (na tomhle ještě musím zapracovat :DDD)... A jsou mnohem vyšší, než se zdají na videích :D Vedle nich si nejedna slečna či kluk museli připadat drobní (mne nevyjímaje :D)... 
Dále jsem zašla za Lou z GetTheLouk :D. Zahlédla jsem ji už předtím zdravit se s fanoušky a je to neskutečně inspirativní osoba - je uvolněná, baví se s nimi, jako by to byli její nejlepší přátelé, a dokáže i vás dostat do pohody <3 ... Je vlastně první českou youtuberkou a blogerkou, kterou jsem začala sledovat. Její videa mi vždycky nabijou baterku po pracovním dni :D Vlastně i její snapchaty jsou úžasné nabíječky :DD
A na úplný závěr jsem doslova docupitala (protože u ní byla dost dlouhá fronta :D) za Nikčou z youtube kanálu Shopaholic Nicol (a při dalším hledání informací pro tento článek jsem zjistila, že má i blog! :O) - první věta, na kterou jsem se zmohla je: "Ty jsi tak malinká." ... Dodneška se divím, že mi za ni nevlepila facku (znáte to, vysoké hladiny kortizolu a endorfinu najednou NIKDY nemá dobrý výsledek :D).  A omlouvám se Nikči (pokud tento článek někdy uvidí, což není moc vysoká pravděpodobnost), že jsem vybrala tuhle fotku, ty předchozí byly rozmazané :D

Poslední fotka tohoto dne - OOTD a ukázka airbrush tetování v jednom :D (u stánku Nikči byla možnost vybrat si z několika motivů, a protože uvažuji o "protáhlém" tetování na levačku, tak jsem využila příležitosti a nechala si jej nastříkat :D.... škoda že za ani ne 5 dnů zmizí :/ )... 
Sobota 7. Května; Praha
(Pokud jste to dočetli až sem, tak klobouk dolů :D) Naše rodina se rozdělila na 2 skupiny - jak nazval strejda - "zoovací" a "shopovací" (hádejte, v které jsem byla :D). Vybrala jsem si dobře - nemusela jsem čekat několik hodin v autě a mohla si užívat město - hlavně zmrzlinu z Angelata, kam jsem měla v plánu zajít už při mé loňské návštěvě, ale měli jsme málo času...

Příchuti hořké čokolády nešlo odolat  <3
Večer jsme zašli téměř celá rodinka do GoJa Music Hall na představení Fantom Opery <3 Bohužel si roli Raula střihl jiný herec než minulý rok </3 ... Ale i tak jsem si představení užila - nejen kvůli neuvěřitelným hereckým výkonům, ale také vtipným komentářům bratrance, který seděl vedle mne :D 

Neděle 8. Května; Praha
Nastala chvíle postavit se strachu. Poběžím 3 kilometrový "závod". Udýchám to bez pořádného tréninku? Nezkolabuju? Nebudu zdržovat zbytek skupinky? (Správné odpovědi jsou: Málem jsem vykašlala plíce; Ne, ale měla jsem namále a Ne, chytli jsme pro mne dobré tempo = indiánský běh :D)... Pocity, které jsem zažívala v cílové rovince jsou nepopsatelný... Únava, nadšení, žízeň, odhodlání něco změnit ve svém životě ... 

V cíli s medailí :D Tričko jsme dostávali v startovacím balíčku :)

Až si tohle Ginny bude číst, tak možná mi to nebude věřit, ale užívala jsem si ten běh od začátku do konce. Není to stejný jako běžet dvanáctiminutovku - tady máte podporu okolí, živé kapely, které hrajou po celou dobu závodu (a nejsou to dechovky :D)... Sledujete při tom všem, jak naproti vám běží maratonci, kteří v tu chvíli mají 14 kilometrů za sebou... 14 KILOMETRŮ!!! Jestli tohle někdy v životě dám, tak si koupím invalidní vozík, protože potom už nikdy nevstanu :DD

Nejlepší způsob, jak oslavit tak úspěšný den, je domácí jahodová šťáva z Ristorante Carmelita (lepší je okurková, ale tu tam neměli :I) <3

Uf :D Když teď vidím, kolik jsme toho zažili (a to tady popisuji "pouze" ty "hlavní" zážitky), tak je to až neuvěřitelný :D Jsem ráda, že mám tak úžasně sehranou rodinu, která si dokáže užívat společné chvilky na maximum a řídí se pravidlem YOLO :D
Snad jste se neunudili při čtení "neknižního" článku. Uvidíme se příště? :D

Gabča :*

P. S. Tento článek není sponzorován ani společností Dm, ani Ristorante Carmelita, ani Utuberingem, ani GoJa Music Hall. Vše píši tak, jak jsem to skutečně prožívala a nemám žádný zisk z tohoto článku kromě čistého potěšení :D (Kdyby se nějaký rýpal ptal)... 

Žádné komentáře:

Okomentovat