Pátek 6. Května; Brno ... Praha
Po několikaletém čekání se mi zrealizoval můj sen - setkat se s youtuberkami, které sleduju už pomalu od začátku prváku (děkuju Baru, bez tebe bych Youtube ani neznala :*) na Utuberingu. Řeknu vám pravdu, myslela jsem si, že si povedu lépe - místo třesu, rozpačitosti a na závěr i spáleného ramene jsem očekávala plné nasazení a uvolněnou konverzaci... Ale aby jste se orientovali, přiložím pár fotek s komentářem :D
Nejprve jsem si to nakráčela (respektive po jednom závodu aut v Xbox sekci) za holkama z A Cup of Style - Nikol a Luckou <3 (jo, a to uprostřed je malinký hobitek po 5 hodinách spánku alias já :D)... Holky jsem začala sledovat na základě soutěže, kterou pořádaly před několika lety. Barča se do ní totiž přihlásila a potřebovala fotografa (bohužel nevyhrála, ale slušelo ji to :) :D ). Asi na mne viděly, jak jsem byla v šoku, ale zvládly mne bravurně (na tomhle ještě musím zapracovat :DDD)... A jsou mnohem vyšší, než se zdají na videích :D Vedle nich si nejedna slečna či kluk museli připadat drobní (mne nevyjímaje :D)... |
Dále jsem zašla za Lou z GetTheLouk :D. Zahlédla jsem ji už předtím zdravit se s fanoušky a je to neskutečně inspirativní osoba - je uvolněná, baví se s nimi, jako by to byli její nejlepší přátelé, a dokáže i vás dostat do pohody <3 ... Je vlastně první českou youtuberkou a blogerkou, kterou jsem začala sledovat. Její videa mi vždycky nabijou baterku po pracovním dni :D Vlastně i její snapchaty jsou úžasné nabíječky :DD |
A na úplný závěr jsem doslova docupitala (protože u ní byla dost dlouhá fronta :D) za Nikčou z youtube kanálu Shopaholic Nicol (a při dalším hledání informací pro tento článek jsem zjistila, že má i blog! :O) - první věta, na kterou jsem se zmohla je: "Ty jsi tak malinká." ... Dodneška se divím, že mi za ni nevlepila facku (znáte to, vysoké hladiny kortizolu a endorfinu najednou NIKDY nemá dobrý výsledek :D). A omlouvám se Nikči (pokud tento článek někdy uvidí, což není moc vysoká pravděpodobnost), že jsem vybrala tuhle fotku, ty předchozí byly rozmazané :D |
Sobota 7. Května; Praha
(Pokud jste to dočetli až sem, tak klobouk dolů :D) Naše rodina se rozdělila na 2 skupiny - jak nazval strejda - "zoovací" a "shopovací" (hádejte, v které jsem byla :D). Vybrala jsem si dobře - nemusela jsem čekat několik hodin v autě a mohla si užívat město - hlavně zmrzlinu z Angelata, kam jsem měla v plánu zajít už při mé loňské návštěvě, ale měli jsme málo času...
(Pokud jste to dočetli až sem, tak klobouk dolů :D) Naše rodina se rozdělila na 2 skupiny - jak nazval strejda - "zoovací" a "shopovací" (hádejte, v které jsem byla :D). Vybrala jsem si dobře - nemusela jsem čekat několik hodin v autě a mohla si užívat město - hlavně zmrzlinu z Angelata, kam jsem měla v plánu zajít už při mé loňské návštěvě, ale měli jsme málo času...
Příchuti hořké čokolády nešlo odolat <3 |
Večer jsme zašli téměř celá rodinka do GoJa Music Hall na představení Fantom Opery <3 Bohužel si roli Raula střihl jiný herec než minulý rok </3 ... Ale i tak jsem si představení užila - nejen kvůli neuvěřitelným hereckým výkonům, ale také vtipným komentářům bratrance, který seděl vedle mne :D
Neděle 8. Května; Praha
Nastala chvíle postavit se strachu. Poběžím 3 kilometrový "závod". Udýchám to bez pořádného tréninku? Nezkolabuju? Nebudu zdržovat zbytek skupinky? (Správné odpovědi jsou: Málem jsem vykašlala plíce; Ne, ale měla jsem namále a Ne, chytli jsme pro mne dobré tempo = indiánský běh :D)... Pocity, které jsem zažívala v cílové rovince jsou nepopsatelný... Únava, nadšení, žízeň, odhodlání něco změnit ve svém životě ...
V cíli s medailí :D Tričko jsme dostávali v startovacím balíčku :) |
Až si tohle Ginny bude číst, tak možná mi to nebude věřit, ale užívala jsem si ten běh od začátku do konce. Není to stejný jako běžet dvanáctiminutovku - tady máte podporu okolí, živé kapely, které hrajou po celou dobu závodu (a nejsou to dechovky :D)... Sledujete při tom všem, jak naproti vám běží maratonci, kteří v tu chvíli mají 14 kilometrů za sebou... 14 KILOMETRŮ!!! Jestli tohle někdy v životě dám, tak si koupím invalidní vozík, protože potom už nikdy nevstanu :DD
Nejlepší způsob, jak oslavit tak úspěšný den, je domácí jahodová šťáva z Ristorante Carmelita (lepší je okurková, ale tu tam neměli :I) <3 |
Uf :D Když teď vidím, kolik jsme toho zažili (a to tady popisuji "pouze" ty "hlavní" zážitky), tak je to až neuvěřitelný :D Jsem ráda, že mám tak úžasně sehranou rodinu, která si dokáže užívat společné chvilky na maximum a řídí se pravidlem YOLO :D
Snad jste se neunudili při čtení "neknižního" článku. Uvidíme se příště? :D
Gabča :*
P. S. Tento článek není sponzorován ani společností Dm, ani Ristorante Carmelita, ani Utuberingem, ani GoJa Music Hall. Vše píši tak, jak jsem to skutečně prožívala a nemám žádný zisk z tohoto článku kromě čistého potěšení :D (Kdyby se nějaký rýpal ptal)...
P. S. Tento článek není sponzorován ani společností Dm, ani Ristorante Carmelita, ani Utuberingem, ani GoJa Music Hall. Vše píši tak, jak jsem to skutečně prožívala a nemám žádný zisk z tohoto článku kromě čistého potěšení :D (Kdyby se nějaký rýpal ptal)...
Žádné komentáře:
Okomentovat